Z chrtařské rodiny odešel dlouholetý skvělý kamarád.

S velikým smutkem jsme my, chrtaři z KCHDCHL Lednice na Moravě, oznamujeme, že z našeho Světa odešel vážený pan František Bravenec, který byl dlouholetým členem naší organizace. František patřil do úžasné party ze širokého okolí, která v polovině sedmdesátých zahájila práce na stvoření první stálé dostihové dráhy pro chrty v Lednici na Moravě. Stejně jako jeho přátelé věnoval stavbě, která nám všem chrtařům dodnes skvěle slouží, obrovské množství času a energie. My starší si dobře pamatujeme, že jeho pot pokropil snad každé místo tohoto sportoviště, a to samozřejmě bez jakéhokoliv nároku. Práce na splnění snu o stálé dráze, na které bude moci sportovat i jeho greyhound, byla hlavním motivem pro celou skvělou partu, tedy i jeho samého.

Dráha vznikala v časech, ve kterých hlavními mechanizačními pomocníky byli rýč, lopata, kosa na trávu, hrábě, sekera, krumpáč, pila, kladivo, zednické pomůcky a podobné nástroje.

K nám, do party, přivedl také svou manželku Evu, která okamžitě mezi nás zapadla, protože disponovala stejným pohledem na věci kolem nás jako my. Bylo jen málo lidí, kteří pokud k nám do organizace vstoupili, že je nestrhla její atmosféra obětavé práce pro chrtařský sport a prostého čirého kamarádství. V takovém prostředí tedy stavba dráhy rychle pokračovala.

František byl také tím, kdo v Lednici na dráze vytvořil první rozhlasovou aparaturu. Byl neobyčejně skromný, méně nápadný (ale elegantní), a i v emotivně vypjatých dramatických situacích si zachovával klid typický spíše pro Angličany, a svojský obdivuhodný nadhled. Rozvášněné spory dokázal uklidnit tím, že rozpálené kohouty počastoval stručnou humornou hláškou, která jim jasně ukázala malichernost sporu. Pamatují si jej hlavně starší chrtaři, kteří jej pravidelně na lednické dráze vídali v první zatáčce, ve které rozhodcoval.

Neznáme člověka, který by se na Františka kvůli něčemu zlobil, nebo jej neměl rád. Zákeřná nemoc jej však dlouhodobě trápila, až jej z našeho kruhu nenávratně a navždy vytrhla. Bude nám, kteří jsme jej dobře znali, nyní každý den chybět. Bude také velmi postrádán v našem Světě chrtařského sportu. Místo po jeho přátelské a obětavé osobnosti zůstane v našich myslích zaplněné jen pozitivními vzpomínkami.

Tak, Františku, ať Tě náš Pán přijme mezi své nejmilejší ovečky…